Opilost, tj. stav, kdy nastává příjemný
pocit uvolnění, vše se zdá růžové, nadějné. Mizí starosti. V menšině případů
nastává pravý opak, tj. zasmušení, lítost a pláč. Opilý se rád poslouchá,
chlubí, sám sobě se zdá být duchaplný. Z počátku baví společnost a je žertovný.
Sympatie stoupají a někdy by opilý objímal celý svět, rád se kamarádí a platí
za druhé. Povolí vnitřní napětí, ostych a bázeň. Rozváže se tzv. jazyk nejen
mateřský, ale i cizí.
Zábrany mizí, padá přetvářka a
respektování mravních i právních předpisů. Prozrazují se tajemství vlastní,
cizí i státní. Vlastní schopnosti se přeceňují. Je to stav příjemný, pro někoho
je to ráj, proto je tak často vyhledávaný, mnohými omlouvaný, ostatními právem
jako deformace osobnosti zatracovaný.
Nálada je vratká, snadno se mění, též se
mění postoje, sympatie, antipatie, chvástavost, beztaktnost vede ke konfliktu,
agresi, rvačce. Opilý se stává dravým, sexuálně agresivním i incestózním. Těžká opilost končí bezvědomím a bývá amnézie.
U opilého je málo příznivá půda pro „nadpřirozené věci“, nebojí se ani
strašidel, ani policistů.
Patická opilost je
zvláštní opilost. Jedná se mrákotný stav krytý amnézií. Je velmi nebezpečná.
Člověk stižený patickou opilostí je jako automat,
nebo může být jako běsnící golem.